Kniha sleduje vzájemné vztahy mezi architekturou a politikou v období rekonstrukce demokratické republiky po roce 1989, která zároveň musela reagovat na nové lokální i globální okolnosti: rozdělení Československa, vstup do Evropské unie, nové územně správní členění ČR či
politiku liberální ekonomiky. Sestává z úvodní stati a 13 studií doprovázených rozhovory s vybranými aktéry tohoto období. Sleduje podrobně ve vztahu k architektuře a urbanismu témata transformace hranic a vnitřního členění země po roce 1989, sídel státní moci (Pražský
hrad, parlament, vláda, soudy), vlivu EU na rozvoj obcí (dotační programy, titul evropské město kultury), bytové výstavby z hlediska státu, municipalit (a v nich sídlících strategických soukromých firem) i občanských a anarchistických aktivit. Vedle toho si všímá role městských
architektů, architektonických soutěží a organizací hájících ve veřejném prostoru zájmy profese. Po vizuální stránce texty doplňují nejen fotografie a vizualizace vážící se k jednotlivým stavbám, projektům a událostem tohoto období, nýbrž též mapy a grafy, snažící se
téma celkově uchopit v datech. Grafika Tereza Hejmová a Kristýna Žáčková. Kniha vychází v česko-anglické verzi za podpory Ministerstva kultury České republiky v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II).
