Monografie se zabývá sociolingvistickou analýzou současné situace ve Španělsku. Vychází z detailního popisu jazyků a dialektů současného Španělska a snaží se načrtnout jazykovou dimenzi konfliktů, ke kterým dochází v tomto mnohojazyčném státě. Popisuje historii a
současnost složitého vztahu mezi jazykem oficiálním (španělština) a jazyky kooficiálními (katalánština, baskičtina, galicijština). Ukazuje, že jazykový rozměr je jen jedním z aspektů, byť důležitým, daleko složitějšího konfliktu a že vztah mezi tímto jazykovým rozměrem
a dimenzí politickou, kulturní a sociální je daleko komplikovanější, než jak se obvykle prezentuje. Vychází z analýzy aktuálních statistických dat a kromě detailního popisu stavu na jednotlivých dvojjazyčných územích (Baskicko, Galicie, Katalánsko, Valencie, Baleáry) obsahuje
též zobecňující komentář, z kterého vyplývá, jak rozdílná je povaha jazykových konfliktů na jednotlivých územích a jak obtížné je hledat řešení na centrální, celošpanělské úrovni.
