Drahý nosáčku Pinocchio, čteme tvůj napínavý příběh a bez dechu sledujeme, jak se protloukáš nebezpečným světem. Tvůj tatínek Geppetto tě vyřeže ze zázračného špalíku a ty od něj vzápětí utečeš, touláš se světem a vůbec ti nevadí, že všichni mají o
tebe strach. Oklameš i svoji maminku, krásnou Vílu s tmavomodrými vlasy! Probodnou tě, pověsí na strom, málem shoříš. Uvážou tě k boudě jako hlídacího psa, jindy zas tě obalí v mouce a málem tě usmaží jako rybu. Musíš se vzepřít loupeživým kunám, které ti nabídly
výpalné, abys jim dovolil krást. Proměníš se v osla a zlý člověk tě hodí do moře...
Máš dobré srdce, ale není na tebe spolehnutí. Tolikrát jsi slíbil, že se polepšíš, ale ani jednou jsi to nedokázal! To ti nevadí, jaké starosti nám děláš? Jsi pěkný
lumpík! Jak to dokážeš, že tě přesto máme všichni rádi?
Když se příběh chýlí ke konci a tebe sežere obrovitý žralok, setkáš se v jeho útrobách s Geppettem, kterého žralok schramstl dřív než tebe. A tobě se podaří tatínka zachránit! Ano: někdy je třeba
klesnout až na úplné dno, aby se člověk mohl nadechnout a vybojoval si právo na život.
Drahý rošťáčku Pinocchio, moc rádi s tebou kamarádíme!
