Ewald Murrer publikuje střídmě, jeho básním je vlastní tlumená atmosféra a uměřenost ve výrazu. Jeho texty bez vazby na konkrétní čas a prostor jsou obrazy, v nichž se prolínají spatřené detaily a výjevy s vytříbenými představami stvořenými imaginací. Převládající
náladou je melancholie a smutek, které se pojí s obrazy stínů a temnot; ale jako protiklad tohoto ladění se vrací sugestivní obraz slunce planoucího na noční obloze… Obraz básníka, který v samotě jen "hledí z okna a píše báseň", však narušuje ironický odstup, s nímž si
autor vypůjčuje motivy a postupy dekadentní poezie. Působivé obrazy, přesná pojmenování, neobvyklé detaily si dokážou čtenáře podmanit, odvést od všedních událostí a přimět ho sledovat s autorem proměny krajiny, nebe i vlastní mysli. EWALD MURRER (* 1964 v Praze) je autorem
básnických sbírek Mlha za zdí (Mladá fronta, 1992), Vyznamenání za prohranou válku (Vokno, 1992), Zápisník pana Pinkeho (Inverze, 1993), Situace (Krásné nakladatelství, 1995), Sny na konci noci (Petrov, 1996) a Nouzové zastavení času (Host, 2007). Publikovat začal v osmdesátých
letech v prostředí undergroundu, podílel se mj. na legendárním sborníku Už na to seru, protože to mám za pár, jeho texty jsou zastoupeny i v antologii poezie druhé generace undergroundu U nás ve sklepě (Revolver Revue, 2013). Jeho báseň Nad řekou plyne stříbřitý opar z
přítomné sbírky zařadili editoři Sylva Fischerová a Jan Šulc do antologie Nejlepší české básně 2017.
