První, nejrozsáhlejší oddíl sbírky, nazvaný "Sentimenty", představuje Františka Dryjeho, jak ho známe, v jeho sarkastické, řazavé, pronikavé a podnětné poloze, ve výrazu, který nedá čtenáři spočinout. Asociace neotřelé, obrazy překvapivé. Naproti tomu "Pakoány"
představují Dryjeho polohu usebranou, meditativní, místy až zamlklou - jako by i tuto polohu svého nitra básník potřeboval nechat promluvit, pro sebe nezvykle ztišeně a meditativně. Kraťoučkým oddílem předposledním vstupujeme do času krize, která prostoupila, ohrozila,
překvapila a zaskočila celou planetu. To pokračuje i v oddílu závěrečném - "Neutečeš, vole" -, který považuji za vůbec nejsilnější z celé sbírky. František Dryje je a umí být básník širokodechý, dlouhé verše a jakási jejich nekonečná melodie je podmanivá a dává
zaznít slovním spojením a obrazům netušené síly. Jde de facto o jednu rozsáhlou a vnitřně členěnou báseň, o níž bez nadsázky můžeme říci, že je mimořádně inspirovaná.
Jan Šulc
Ukázka:
Vypracuj jemný seznam
znělo zadání
nezbylo nežli
sebrat všechna
jemna
však seřadit je podle jsem už
nedokázal
podle sem a tím
méně zrcadlem a ovšem -
zle a tuze podle
skal
