Naděje - autobiografie papeže Františka

Nedávno zesnulý papež František vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio se ve své autobiografii s názvem Naděje: autobiografie ohlíží za svým životem, která nabízí nebývalý pohled do jeho osobní historie a myšlenkového světa. Odhaluje detaily svého dětství a dospívání, vzpomíná na formativní zážitky, které ho nasměrovaly k duchovnímu povolání. S otevřeností hovoří o momentech, které ho ovlivnily a utvářely jeho pohled na svět. Kromě osobních vzpomínek se papež František v knize věnuje i palčivým otázkám současnosti. Sleduje témata jako válka a mír, migrace, environmentální krize a postavení žen ve společnosti. Nechybí ani jeho názory na sexualitu, technologický rozvoj a budoucnost církve. Jeho postřehy jsou podnětné a nabízejí čtenářům nový úhel pohledu na tyto komplexní problémy. Kniha je obohacena o unikátní fotografický materiál, který zahrnuje i soukromé snímky a dosud nepublikované dokumenty. Tyto vizuální prvky doplňují papežovo vyprávění a umožňují čtenářům hlouběji proniknout do jeho života a díla. Kniha tak představuje komplexní portrét jedné z nejvýznamnějších osobností současného světa.

Myš - zombie apokalypsa v Moskvě

Kniha Myš od Ivana Filippova je satirický román odehrávající se v postapokalyptické Moskvě zasažené zombie apokalypsou. Příběh začíná v roce 2020, kdy z Ústavu funkční nesmrtelnosti uprchne nakažená myš. V tomto ústavu se vyvíjí elixír mládí pro Vladimira Putina. Vysoce nakažlivý virus se rychle rozšíří prostřednictvím moskevského metra, což má za následek katastrofu obrovských rozměrů. Většina obyvatel Moskvy zemře, někteří přežijí a zbytek se promění v krvelačné zombie. Hlavními postavami knihy jsou přeživší, kteří se snaží dostat na místo, kde je ještě naděje na záchranu nejen jich samotných, ale i budoucnosti Ruska. Kniha je plná černého humoru a satiry a nešetří ani známé postavy ruské politické scény a médií. Autor si bere na mušku například Vladimira Putina, šéfredaktorku televize Russia Today Margaritu Simonjanovou a propagandistu Vladimira Solovjova. Kvůli svému provokativnímu obsahu a kritice současného ruského režimu byla kniha v Rusku zakázána.

Lucemburská epopej IV - závěrečný díl

Lucemburská epopej IV – Otec vlasti (1356–1378) od Vlastimila Vondrušky je čtvrtým a závěrečným dílem historické románové série Lucemburská epopej. Uzavírá příběh který mapuje osudy lucemburské dynastie od vlády Jana Lucemburského až po Karla IV. V tomto díle se Karel IV. vrací jako korunovaný římský císař z Itálie zpět do své domoviny. Z pozice nepopiratelného vládce značné části křesťanského světa aktivně zasahuje do záležitostí církve a ovlivňuje rozhodování ostatních panovníků. S obratností sobě vlastní urovnává vleklé spory, avšak jeho politika zároveň vyvolává nové konflikty. Tato mocenská hra s sebou přináší nutnost politických ústupků spojencům a značné finanční náklady, které je však jeho rozsáhlá říše schopna unést. S myšlenkou sjednoceného světa v srdci se Karel pouští do druhé římské jízdy, s cílem osvobodit papežství z avignonského zajetí. Události v říši mu přinášejí další územní zisky, které strategicky upevňuje sňatkovou politikou. Stále více se zaměřuje na svého nedospělého syna Václava, kterého se snaží prosadit jako římského krále. Nicméně, stárnoucí Karel, občas propadající nostalgii, ztrácí sílu udržet křesťanský svět v jednotě, jak si ji idealizoval. Začínají se objevovat první vážné známky krize, jejíž plný rozmach však již Karel nezažije.